Recenze: Co je nového, kotě? #1

Zdravím,

jak jsem slíbila, opět se vracím a tentokrát s recenzí na mnou vylosovanou knihu Co je nového, kotě? od Alexandry Potter.

Popravdě, vůbec jsem nečekala, že knihu přečtu tak rychle - resp. že se k ní tak brzy dostanu. Měla jsem rozečtené již dva tituly a bylo mi poněkud blbé je odložit a začít číst hned jinou knihu. Pokušení teda bylo veliké, co si budu nalhávat - dokonce jsem i přečetla prolog, ale pak jsem se zapřísáhla, že pokud dvě předchozí knihy nedočtu, na Alexandru ani nesáhnu. :)


Co je nového, kotě? je moje v pořadí čtvrtá knížka od (pro mě) geniální autorky Alexandry Potter, jejíž díla mě vždy mile a příjemně překvapí a strávím vždy nad nimi příjemné chvilky života.

Humornou, místy romantickou literaturu nemám ve zvyku vůbec číst, ale jelikož si někdy čas od času říkám, že všemožných thrillerů, horrorů a knih jim podobných mám až po krk, uvítám jednohubku v podobě lehké a humorné romance s nadšením.

Nyní se ale už bez dalších okolků pustíme do naší recenze.

V příběhu se setkáváme s mladou 28 letou Delilou z Bradfordu, dívkou bez maturity, pracující jako servírka, v deseti letém vztahu s Lennym, který podle ní už nemá budoucnost.

Její život jí už zevšedněl a stereotypně ubíhající dny ji už k smrti nudí.

A tak, když ji Lenny po deseti letech vztahu požádá o ruku, odmítne. Sebere psa Tlusťocha, desky Toma Jonese a opouští jak svého přítele Lennyho, tak nudný Bradford a vrhá se do víru velkoměsta. Náhodné setkání s televizním produkčním Charliem ji zavede přímo do Notting Hillu, kde potkává výstřední Vivienne a jejího kamaráda Sama, dobrosrdečného provozovatele místní kavárny.

Deliliny sny se začínají plnit. Bydlí v luxusním bytě, přes den nakupuje oblečení od známých módních návrhářů a večer vymetá nóbl restaurace. Nachází novou lásku, práci a nový smysl života. Objeví sama sebe a přitom zažije neuvěřitelné dobrodružství a největší mejdan svého života!

Do knihy jsem se začetla, jen co jsem ji otevřela. Je fantastická již od prvních stránek.
Hlavní hrdiny jsem si celkem oblíbila - nejsympatičtější mi přišla ztřeštěná Vivienne, která by si zasloužila, aby se jí v knize více věnovalo. Charlie mi naopak přišel jako hrozný blbeček a Sam mi tam kupodivu někdy i místy přebýval. Celkem mě štvala jeho naivita a ochota vždy pomoct, ale co už. :)

Knihu jsem si nesmírně užila, místy jsem se s ní opravdu nasmála a hlavně mě kniha bavila. :)


Katka